PFAFF
morfing PFAFF TECHNIKA, která usnadňuje šití!
Pavel Haišman

Kněžská 14, Č.Budějovice,
tel.: (00420) 386 350 950, mobil: (00420) 602 403 319
   zpět
zpět

Krejčovská dílna v r. 1640 Dějiny šicího stroje


Ten, kdo dnes vlastní šicí stroj PFAFF a bez zvláštní námahy s ním šije, vyšívá, nebo opravuje své oblečení či cokoliv jiného, jen zřídka myslí na to, jak nekonečně těžké a časově náročné bylo šití ještě před 100 lety. Před touto dobou existovaly již sice také šicí stroje, ale téměř to nebylo známo a proto byly rozšířeny jen ve velmi omezeném rozsahu. Vždyť i naše babičky se na přelomu století musely často spokojit s pomalým a hlučným strojem s podélným člunkem a samozřejmě se šlapacím pohonem. Přesto byla tato cesta, sám šít své šaty, velmi komfortní porovnáme-li jí s možnostmi, které byly předtím. Jehly z ranného období dějin lidstva, ocelové jehly od r.1370 Více než 5 000 let neznaly ženy, děvčata, krejčí, ševci a sedláři nic jiného než ruční šití.

Když první lidé kdysi začali šít své první šaty, neznali ani jehlu. Pro šití - pokud lze tuto činnost vůbec šitím nazvat - používali špičaté kosti, trny nebo jiné pomocné předměty. Do okrajů kožešin a později do tkanin byly udělány jednoduché otvory. Aby jednotlivé díly oblečení držely pohromadě, byly těmito otvory protahovány řemínky, šňůrky a pod. Ve všech dobách se lidé snažili utvářet své oděvy nejen účelně, ale především esteticky, neboť původním významem oblečení byla jak známo potřeba ozdobit se.

Manézký rukopis
Vyobrazení z manézkého rukopisu ukazuje překrásné kroje ze 14. století. V této době byla technika šití zlepšena jedním významným objevem. Po té co byla značně obtížně zhotovena jehla s ouškem a místo dřeva nebo kosti byl použit bronz a železo, se norimberským výrobcům jehel kolem roku 1370 poprvé podařilo vyrobit jehlu z ocelového drátu. Toto zlepšení bylo oslavováno jako triumf techniky.

Jinak se ale lidé chovali při pokusech vynalézt pro ulehčení šití šicí stroj. Vůči vynálezcům se lidé chovali nepřátelsky. Lidé tehdejší doby měli jen málo pochopení pro jejich hraní či dokonce čarování. Není proto divu, že pouze několika vynálezcům byl dopřán úspěch i když často svým pokusům obětovali zdraví, rodinné štěstí, svůj výdělek nebo dokonce celé své úspory.



Nejstarší zachovalý popis šicího stroje pochází z doby kolem poloviny 18-tého století. S ním bylo údajně možné šít steh podobný stehu stehovacímu. Jeho vynálezcem z roku 1755 je označován němec Weisenthal. Stroj měl jehlu s ouškem uprostřed, kterou později údajně také používal Modersperges. Stehovací steh, Jehla s ouškem uprostřed

Stroj Tamase Sainta 1970 s háčkovou jehlou a vpichováním Několik let poté, kolem roku 1790, sestavil Angličan Thomas Saint stroj, který šil řetízkový steh. Řetízkový steh Kremsova šicího stroje. Jehle s ouškem ve špičce.
Baltazar Krems, 300-400 stehů/min (1800-1810)

Kolem roku 1800 sestavil němec Baltasar Krems z Mayen v Porýní na tehdejší poměry opravdu dokonalý šicí stroj pro řetízkový steh a používal ho k sešívání čepic zipfel a jakobínských čepic. Stroj byl vybaven plynulým podáváním látky, pákou řízenou jehelnou tyčí a dalšími velmi zajímavými zařízeními, které se zčásti používají u speciálních šicích strojů dodnes.

Nejcennější na Kremsově šicím stroji byla jím vynalezená jehla s ouškem ve špičce. Teprve tento tvar jehly umožnil pozdější vynález šicího stroje s dvojitým prošívacím stehem.


Maderberger kol.r.1830 Rakušan Maderberger použil kolem roku 1830 u svého posledního stroje dvě tyto jehly a tak poprvé šil steh podobný dvojitému prošívacímu stehu. Tento stroj, za který byl Maderberger vyznamenán bronzovou medailí, šil přibližně 200 stehů za minutu. Přes tento úspěch a uznání rakouského císaře nikdo v zemi nemyslel na to, pomoci tomuto statečnému krejčovskému mistrovi. Desetiletí marně bojoval proti předsudkům a byrokracii vládnoucí v zemi. Zcela zchudlý byl nakonec přijat do chudobince. Thimonnier cca r. 1829

Také francouzskému vynálezci šicího stroje Thimonnierovi se nedařilo lépe. Dokázal sice do roku 1829 vyrobit ze dřeva asi 80 šicích strojů a prodat je, ale konec tohoto zdánlivého úspěchu byl ten, že krejčí, kteří se strachovali o svou existenci, jeho stroje rozmlátili a tím zcela zruinovali jeho dílnu. Musel, nechtěl-li být rozvášněným davem ubit k smrti, narychlo uprchnout. Jeden šicí stroj se mu ale podařilo zachránit a s ním jezdil ve Francii z místa na místo a předváděl ho za malou úplatu na jarmarcích svým udiveným spoluobčanům.


A jak se dařilo kolem roku 1845 Američanovi Eliasi Howemu? Howe je dnes všeobecně označován za vynálezce prvního skutečně použitelného šicího stroje s dvojitým prošívacím stehem a člunkem.
Elias Howe cca. r. 1845 Ačkoliv Američané nikdy neodmítali stroje, které ulehčovaly práci, jak tomu bylo v Evropě, musel Elias Howe zcela proti americkým zvykům nejprve obětovat všechny své úspory a zažít mnohá zklamání. Teprve, když jiní prostřednictvím účinné reklamy seznámili veřejnost se šicím strojem a on si v rozsáhlém procesu vybojoval uznání svých práv vynálezce, sklidil též uznání a dosáhl bohatství. Dlouho se však ze svého štěstí netěšil, neboť mnohá zklamání a strádání na něž byl jeho život bohatý, zničil jeho zdraví a odolnost. Howeho člunek.  Dvojitý prošívací steh.

Šicí stroj, jehož pomocí bylo zpočátku možné šít 5x rychleji než to dokázala nejlepší švadlena šijící ručně, byl konečně vynalezen.
Karikatura z r.1657:Krejčí nebudou potřeba
Stroj, který šije aneb:"Krejčí nebudou potřeba."

Karikatura z této doby ovšem ukazuje, jak málo se tehdy lidé dokázali vyrovnat s tímto revolučním vynálezem. Přesto zkoušeli vynálezci a továrníci stroj zlepšit, neboť všichni, kteří přesně znali princip šicího stroje byli přesvědčeni, že jednoho dne by mělo být možné šít s menší námahou a především rychleji.

Po nekonečně mnoha pokusech tak vznikly různé šicí stroje s člunkem, chapačem a člunkovým chapačem a dále vynálezy různých forem chapačů řetízkového stehu a šicí stroje pro řetízkový steh.


A.B.Wilson z r.1852 - chapač s brýlemi



Zvláště cenný pro vývoj a zdokonalení šicího stroje pro dvojitý steh byl vynález Američana A. B. Wilsona z roku 1852: prvý rotační chapač s brýlemi


O 10 let později v roce 1862 vznikl první stroj PFAFF,
který je dnes možné si prohlédnout v muzeu v Mnichově.

1. šicí stroj PFAFF - 1862 Podívejme se na tehdejší módu: doznívající Biedermeier přinesl bohaté výplně šatů a vyšívané módní doplňky. Teprve nyní bylo zřejmé, jakým ulehčením pro krejčovskou dílnu je "šijící stroj". Doznívající Biedermeier


Gritzner
V roce 1878 vynalezl Max Gritzner první rotační chapač bez brýlí a v roce 1887 vynalezl Phillip Diehl, Američan německého původu z Wormsu, chapač s oscilačním, t.j. kmitavým pohybem. Phillip Diehl - dráhový chapač
Oscilující chapač s centrální cívkou a rotační chapač bez brýlí Tento systém chapače se prosadil a je dodnes přednostně používán. Nejrychlejším a nejtrvanlivějším chapačem se v posledních letech stal rotační chapač bez brýlí. Na obrázku je oscilující chapač s centrální cívkou a rotační dvouotáčkový chapač bez brýlí se dvěma otáčkami během vytvoření stehu.


V roce 1845 dokázal ušít první člunkový šicí stroj na světě za minutu 300 stehů. Od té doby uběhlo 150 let a během této doby bylo přirozeně mnohé uděláno. Současné šicí stroje nejen zcela jinak vypadají, ale jsou také zcela jinak konstruovány! Elektronika a delší dobu již mikropočítačová technika revolučním způsobem zrychlila a stejnou měrou také zjednodušila šití. Nikdy předtím nebyly šicí stroje tak jednoduše obsluhovatelné a nikdy předtím nebyl k dispozici takový počet rozdílných stehů.

Ale kdo ví, třeba už to za 100 let také nebude stát za řeč ...


Pavel Haišman, Kněžská 14, České Budějovice,
tel.: (00420) 386 350 950, mobil: (00420) 602 403 319

zpět
zpět